DARK EDEN

Byla to doba strašlivých změn. Vědci a kněží putovali krajinou a předpovídali velké věci. Každý pokrok vedl k tisícům nových způsobů ničení. Chudoba, mor, hlad a válka se stávaly přirozenou částí světového řádu. Byl to čas chaosu, dny umírání, kdy moc uchvátily Megakorporace. Novým bohem se stal zisk a Megakorporace se staly novými národy. Na jiných planetách byly vytvořeny nové ráje, zatímco rodný svět stále víc a víc připomínal Peklo. Někteří věřili, že země je prokletá, a teď to opravdu vypadalo, že i ten nejbrilantnější pokrok ji jenom rychleji žene do zkázy. Když začal Velký Exodus a vyvolení megakorporací opustili Zemi v obrovských létajících archách, pochopili ti, kteří zůstali, že žijí ve světě plném krve a hniloby. To málo, co zbylo ze starých národů, vytvořilo nová spojenectví a vytáhlo do nových válek, jako kdyby mohli pokračovat ve starých způsobech, i když okolo nich hořelo a jejich věrní umírali na mor. Kdysi pyšná města se vyprázdnila, jak se lidé snažili uniknout Rudé smrti dovezené zpět z Marsu jenom proto, aby v přeplněných uprchlických táborech našli Černou hnilobu. Mrtvoly zkroucené morem ležely na hromadách u silnic a pálily se. Ti, kteří stále bojovali o přežití, se vrátili k barbarským zvykům. A celou tu dobu jejich vůdci udržovali svou šarádu důležitosti a kontroly.

Ale mimo tuto temnou slupku se tvořily nové civilizace a sídlem nového univerzálního pořádku se stala Luna. Zatímco si jejich potomci užívali bohatství a luxusu, které doprovázelo nový zlatý věk, Pozemšťané se dusili rozkladem a znečištěním. Během jedné generace Luňané začali požadovat nezávislost na Zemi a vystřelili subatomové bomby na různé části Země v posledním marném pokusu vyhubit vše špatné. Tak rozpoutali první ze strašlivých katastrof, které otřásaly planetou víc jak sto let. Poslední čtyři pozemští vládci, kteří poznali, že konec se blíží, přišli se smrtícím plánem. plánem, který mohl zničit Lunu a ukázat novému řádu, že se starým světem se stále musí počítat. Tento plán nazvali Megatělo.

Tajní agenti rozmístili na různých místech pod povrchem Luny ohromný jaderný arzenál. Byl dost velký na to, aby Lunu tisíckrát vymazal z existence. Jestli vzbouřenci hledají nezávislost, najdou jen nezávislost mrtvých. Čtyři poslední vůdci odpřisáhli, že jen oni sami budou schopni zničit Lunu. Nakonec zadali celému zbraňovému systému detonační kód o 2000 číslicích. Každý z vůdců zadal část kódu, kterou skryl před ostatními. Každý si nechal svých pětset číslic vyrýt do lebky. Ti, kdo provedli operaci, byli umlčeni. A tak mohli nový svět zničit pouze všichni čtyři vůdci společně.

Vůdci ale nepočítali s mocí Luny. Raketový útok zničil čtyři hlavní města, a vyžádal si životy vůdců i všech jejich stoupenců. Luna přestala bojovat a vyhlásila nezávislost na Zemi. Megakorporace vzaly zpět své požadavky a stáhly poslední zbytky svých sil z umírajícího světa. Země byla poražena. Stoupenci Megatěla si ponechali lebky svých vůdců, ale na povrch vypluly staré neshody a po zdevastované planetě se přehnaly nové války. Za čas se lebky poztrácely a zbylo po nich jen o málo víc než legenda. Zdálo se, že ten zbytek lidského rodu, který přežil epidemie, války a hladomory už nemůže vydržet víc. Možná byl zasažen chaosem, který si klestil cestu vesmírem. Tenkrát byla vypuštěna Temnota a ve vzdálených koutech Galaxie probíhala epická válka. Možná se to odrazilo i na Zemi, protože se zdálo, že se všeho zmocńuje šílenství. Jižní Amerika se p raketovém útoku změnila v pustinu. Část Velké Británie se potopila, ale z hlubin vystoupila nová země a snětí zachvácený ostrov spojila s Evropou. Sjednocená, ale hrdá Afrika byla rozervána starou nenávistí. Největší přílivová vlna v historii navždy pohřbila část Japonska. konflikty skončily teprve tehdy, když se zdálo, že samotná planeta křičí bolestí. Svět pokroucený a zjizvený tisíciletími neustálého znečišťení a válek začal svou vlastní válku proti těm, kdo mu tak dlouho ubližovali. Ze země náhle vyrůstaly sopky, ničily města a celé země pohřbívaly pod roztavenou lávou. Zemětřesení připravilo tisícům lidí strašný osud - země se otevřela a pohltily je ohnivé jazyky. Hurikány žhavější než slunce se zjevovaly zcela náhle a kudy prošly, tam zanechávaly hrůzu a děs. Nebe bylo oheň a půda jedovatá šeď. Když se chaos začal uklidňovat, život už byl prakticky vyhuben. Ti ubozí blázni, kteří zůstali na povrchu, přišli na to, že déšť jim může spálit kůži a vzduch že může vysát život z jejich zčernalých plic. Po dlouhých sto let visel nad světem velký mrak zkázonosného otráveného prachu jako kosa, která přináší smrt všude, kde se objeví. Starý svět, domov lidstva, rodiště civilizace, umíral a nikoho ve vesmíru to nezajímalo. O nikom, kdo by byl takový blázen, že se na Zemi odvážil, už nikdy nikdo neslyšel. Ti kdo viděli z Luny nebo odjinud zčernalý srpek, mu dali nové jméno. Temný Eden. Planeta Země přestala existovat.

Život je ale těžké zničit úplně. Adaptuje se, mění, vyvíjí. Když se chemikálie a jedy, vypouštěné po celá staletí znečišťování a válek vsákly hluboko do půdy a otrávily vzduch, zrodil se nový život. Život nadaný schopností vypořádat se s otráveným prostředím. Když zmizel Temný mrak, potomci starých národů pomalu vyšli ze svých ochranných bunkrů jako mrtvoly z hrobů a začali zkoumat proměněný svět. Byl to zcela jiný svět, než ten, který jejich předkové bu´d odmítli nebo nemohli opustit. V bývalé Jižní Americe se zmutovaní potomci přenašečů moru vydali v malých kmenových skupinkách na povrch. Odříznuti od své minulosti, bez znalostí, které měli jejich předkové. Jediná vzpomínka, která jim zbyla, byla nenávist k Megakorporacím, které je tam nechaly hnít. A po celé planetě to bylo stejné. Od Asie po Afriku a od Severní Ameriky po Evropu začínal podivný nový život a znovu bojoval o přežití. Někteří přešli přes padlé pozůstatky starých království, usídlili se v jejich strašidelných uličkách a pomalu začali budovat nové říše na popelu starých. S pomocí zkreslených znalostí historie a starých způsobů výroby jídla a zbraní se někteří z nich pokusili pokračovat v tom, co podle nich bylo předtím, a vytvořili tak zvrácené a prohnilé režimy. Přestože většina byla přímými potomky těch, co se ukryli pod zemí, mnoho jich bylo něco nového. Někteří byli jen o stupínek výš než třesoucí se hromádky masa, zatímco jiní vytvořili společnosti, které neměly ve staré historii lidstva obdoby.

V Evropě se ti, co přežili, shlukovali do malých skupinek. Někteří se zkoušeli držet starých způsobů, jiní budovat nová království. Kmeny bojovaly o nadvládu. Kdo nebyl v žádné skupině, ten se stal obětí nebo potravou strašlivých zvířat, která se toulala světem. Jen ta nejodolnější z nich mohla přežít na povrchu během Umírajících roků, a přežila jen proto, že se změnila. Kůže jim zesílila, až byla pevná jako ocel, a zvířata vyrostla tak, že některá převyšovala i prastaré pyramidy. Lidé, kteří drželi pohromadě, nakonec vytořili čtyři hlavní evropské kmeny. Obávané Templáře, kteří věří, že jsou dalším krokem ve vývoji a Vyvolení samotné bohyně Země. Oni jediní se adaptovali, aby snesli otrávené ovoce a shnilý vzduch Temného Edenu. Rasputinovi synové, vzdálení příbuzní starých ruských a východoevropských království jsou z nových ras nejpokročilejší. Chápou sami sebe jako poslední výspu civilizace ve světě, který zešílel. Drsní příslušníci Luteránské Triády, kteří věří, že je jejich Bůh zkouší, ovládli části západní Evropy a změnili svůj vzhled v cosi podlidského, aby přežili. V zemi, kdysi nazývané Středním východem vládne Krescentie, v podstatě mírumilovný a kočovný kmen, jehož velká města jsou rozeseta na zádech velkých Zvířat, která zkrotili, neboť jak pravil jejich První prorok - oni jsou Vyvolení. Tyto civilazace vyrostly z popela starých a s jejich zrozením se zrodila i nová nenávist a nové nesnáze. Když Templáři začali první křížovou výpravu, aby ve jménu své Bohyně dobyli svět, krvavě se střetli s Luterány a Rasputinovými syny. Na nějakou dobu se tyto dva kmeny spojily v nepravděpodobné alianci, aby se chránily před Templáři. Zdá se, že pověsti o tom, že se Car setkal v Dómu s luteránským Arcibiskupem a přijal jeho požehnání, jsou více než doměnky. Opravdu to chvíli vypadalo, že by mohl být uzavřen mír, protože Templáři byli zatlačováni dvěma mocnostmi a donuceni s krajní nechutí přijmout příměří. Oba kmeny spojily síly, aby společně postavily nové město coby symbol naděje pro svůj lid. Nazvali ho Nový mír. Nikdy však nebylo dokončeno. Car se sice chtěl usmířit, ale pět Oberstů, kteří se drželi u moci vojenskou silou, nechtělo. Zradili svého Cara i své spojence, když umožnili Templářům vniknout do města a povraždit luteránské osadníky. Bezpočet Luteránů zemřelo, když bylo napůl postavené město srovnáno se zemí. Sám Car byl zavražděn a nahrazen někým, kdo byl Oberstům sympatičtější. Luteráni na zradu nikdy nezapomenou. Některé oběti stále visí na křížích na Mučednickém vrchu a jejich kostry připomínají Luteránům, že mohou důvěřovat jen svému kmeni a svému Pánu.

Smutná pravda je taková, že i obersti, kteří - jak věří - manipulují věcmi, se stali oběťmi cizích machinací. Neboť vyslanci Temnoty přišli na Dark Eden a začali hledat způsoby jak získat nad novými lidmi vliv a kontrolu. vetřeli se do rasputinské společnosti a hledají stále nové oblasti, kam by se roztáhli. Na celém světě se objevily černé neolitické citadely. to když Černá symetrie natáhla svá první vražedná chapadla, aby zkazila nové rasy. A tam, kde pracuje Černá symetrie, tam je i Bratrstvo. Ze základny, skryté ve starém městě Jeruzalémě se připravují na nadcházející zápas, protože předpověděli, že poslední bitva mezi světlem a temnotou se neodehraje na žádném z nových světů, ale právě na tom starém. Kardinálovy síly mapují postup temnoty a nových lidí, aby další svět nepropadl Černé symetrii, ujiš´tují se, že se síly Korporací nepohybují příliš rychle a že nežádají příliš mnoho. Samotné Megakorporace poslaly ty nejstatečnější mapovat a zkoumat změněné kontinenty. Některé byly úspěšnější než jiné. Ale život se stále vyvíjí a jak Černá legie, tak i Bratrstvo musí nejprve získat pevnou pozici. Je právě čas na to, aby nové rasy válčily a šířily se. Aby vytvářely nová království a nové naděje. Je to čas Temného Edenu.